Bio Garden
Biologická ochrana rostlin
Pro objednání zboží použijte prosím náš Objednávkový formulář nebo nový internetový obchod
Za použití bioagens Encarsia formosa, Phytoseiulus persimilis, Aphidius colemani a Aphidoletes aphidimisa.
Pro malopěstitele připadá v úvahu využití biologické ochrany u salátových okurek, rajčat a paprik i dalších plodin pěstovaných ve sklenících či foliových krytech, případně u pokojových květin v bytových podmínkách. Uvedené organismy nelze s úspěchem aplikovat ve venkovních podmínkách.
Základním předpokladem pro úspěšnou biologickou ochranu je vyloučení chemické ochrany rostlin, a to i před vysazením bioagens. Dalším předpokladem je přítomnost škůdce a jeho včasné zjištění před kalamitním rozšířením.
Bioagens jsou určena proti těmto škůdcům:
Encarsia formosa – drobná parazitická vosička likviduje molici skleníkovou a molici bavlníkovou. Molice jsou drobný bílý hmyz z řádu stejnokřídlých, připomínající miniaturního motýlka. Molice i jejich larvy škodí sáním na spodní straně listů, kde je při podrobné prohlídce nalezneme. Larvy jsou nepohyblivé, průsvitné, soudečkovitého tvaru. Silně napadené rostliny jsou potřísněny medovicí, což je lepkavá tekutina vylučovaná dospělci i larvami molice. Na listech s medovicí se druhotně uchycují různé plísně. Vosička Encarsia formosa klade vajíčka do larev molic, ve kterých se pak vyvíjí její larvy, později se uvnitř larvy molice zakuklí, což se projeví jejím zčernáním. Po krátké době se z napadených kukel molice líhne nová generace vosiček.
Foto 1-3 - dospělci molice skleníkové na listech okurky
Foto 4-5 – listy a plody rajčat potřísněné medovicí s druhotným výskytem plísní při silném napadení molicemi
Foto 6–7 – kukly /puparia/ molice skleníkové napadené vosičkou Encarsia formosa
Phytoseiulus persimilis – dravý roztoč který se živí všemi vývojovými stádii svilušky chmelové. Sviluška chmelová je nejvážnější škůdce skleníkových okurek. Je to miniaturní roztoč, který saje na listech okurek i mnoha dalších rostlin. Silně napadené listy postupně ztrácí chlorofyl, zesvětlují a později usychají. Příznaky jsou často zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je u skleníkových okurek /salátovek/ nepravděpodobné. Téměř vždy se jedná o silné napadení sviluškou chmelovou.
Foto 1–2 – pokud se na listech okurek (příp. i jiných skleníkových a pokojových rostlin) objeví světlé skvrnky, s největší pravděpodobností se jedná o počátek napadení sviluškou chmelovou. V tomto stadiu je nejvyšší čas k introdukci dravého roztoče Phytoseiulus persimilis
foto 3–5 - listy skleníkových okurek silně poškozené žírem svilušky chmelové, při takto silném výskytu jsou listy opředené jemnou pavučinkou. V této fázi napadení je již na introdukci dravého roztoče pozdě.
Aphidius colemani – parazitická vosička, která klade vajíčka do jednotlivých mšic. Larvy vosiček se dále vyvíjí uvnitř mšice, kde se i kuklí. Po vylíhnutí dospělé vosičky zůstává na listu mumifikovaná pokožka mšice. Jedna samice Aphidius colemani parazituje až 300 mšic. Mšice škodí sáním na rostlinách, vylučováním medovice a přenosem některých chorob. Ve sklenících se ponejvíce šiří na paprikách, okurkách, ale i na rajčatech, chryzantémách aj. Pokud je výskyt mšic silný, tj. v koloniích, je vhodné použít též dravou bejlomorku Aphidoletes aphidimyza. Larvy tohoto drobného hmyzu, podobného malým komárům, se živí mšicemi, které aktivně vyhledávají.
Foto 1 - typické příznaky na listu okurky při napadení mšicemi, dospělé mšice i larvy během sání vylučují přebytky cukrů, tzv. medovici. Podle přítomnosti lepkavé medovice a svlečených kutikul často zjistíme přítomnost mšic.
Foto 2 - kolonie mšic na listu okurky, vpravo mšice parazitovaná vosičkou Aphidius colemani
Foto 3 – detail mšice napadené vosičkou A. colemani. Larva vosičky se uvnitř mšice zakuklí.
Takto zlikvidovaná mšice změní barvu na tmavohnědou.
Foto 4–6 – kolonie mšic na listu okurky je právě požírána larvami dravé bejlomorky Ahidoletes aphidimiza
Základním předpokladem pro úspěšnou biologickou ochranu rostlin je výrazné omezení chemické ochrany, a to i před vysazením bioagens. Možnosti využití přípravků na ochranu rostlin např. proti houbovým chorobám jsou uvedeny v přívalovém letáku u každého balení bioagens. Dalším důležitým předpokladem je přítomnost škůdce a jeho včasné zjištění před kalamitním rozšířením.
Jednou týdně zkontrolujte rostliny ve skleníku aj., introdukci bioagens proveďte co nejdříve po zjištění prvního výskytu škůdce v následujících doporučených dávkách, při silném výskytu opakujte introdukci bioagens po 7-14 dnech. Pro malé nevytápěné skleníky a foliové kryty je vhodné použít vyšší dávku bioagens z uvedeného rozmezí.








Bioagens lze skladovat při teplotě 6 – 10 C po dobu 7 dnů.
Distribuce bioagens probíhá většinou od dubna do srpna, podle vývoje počasí a aktivity škůdců. Zásilky jsou rozesílány pouze poštou jako Profi balík, doručení do 24 hod. od odeslání. Rozesílání zásilek probíhá jednou týdně vždy v úterý na základě objednávek, které byly obdrženy do neděle. Poštovné 113,- Kč. Balné se neúčtuje. Pro objednávku využijte formulář!!
Potřebujete –li další informace, kontaktujte nás na e-mail jahn@beetlegate.hyperlink.cz
nebo telefonicky na tel. 602156007 po – pá 8.00 – 16.00. Před odesláním dotazu si ještě jednou pozorně přečtěte výše uvedené informace. Většinu odpovědí lze nalézt zde.
Ing. Oldřich Jahn
Kadešice 17
342 01 Sušice
Pro objednání zboží použijte prosím náš Objednávkový formulář.
(c) Copyright Oldřich Jahn